Návod:
[Stáhnout RAR návod]
[Verze pro tisk]
Simon the Sorcerer - Abeceda her - vše co potřebujete pro hry
Simon the Sorcerer
Simon se porozhlédl po chatrči, kam doběhl, když
strategicky ustoupil z obědu skřetů, jejímž hlavním chodem byl on sám. Na
ledničce v chaloupce byl připevněn magnet, který Simon vzal. Ze šuplíku ve
stolku sebral také ostré nůžky a vydal se na prohlídku vesnice. U místního
kováře nalezl očividně nepotřebný kousek provazu, který sebral a
intuitivně jej ihned použil na magnet. Za kovářem bylo také železné jádro
zvonu, které se mohlo vždy hodit. Průzkum vesnice zavedl Simona před chatrč
místního Druida, který momentálně nebyl doma. Tady sebral Simon asi
dvoumetrový žebřík, který během okamžiku zmizel v jeho malém klobouku.
Uvnitř chaloupky našel Simon nádobu na lektvary a lék proti nachlazení.
Simon se samozřejmě zastavil i v místní putyce ”U totálně zpařeného
Druida” (velice volný překlad), kde udělal malý rozhovor se spanilými
bojovnicemi, promluvil s hostinským o smyslu života, vesmíru a vůbec a od
farmářů převlečených za čaroděje dostal první úkol - najít jakousi
magickou hůl a stát se kouzelníkem. Simon si v tu chvíli představil, jak
dlouhá cesta ho ještě čeká a samým žalem sprostě ukradl zápalky, které
se válely na přístroji na ovocnou šťávu ve výčepu. Znechucen rozhovorem
s farmáři a tlustými bojovnicemi se vydal do lesa, kde ihned přišel na jiné
myšlenky. Nejprve pomohl silnému a statečnému bojovníkovi od hrozného zranění,
který mu způsobil malý trn zapíchnutý v jeho chodidle a za svou službu získal
píšťalku, kterou bojovníka mohl kdykoli přivolat. Zastavil se také u
stromu moudré sovy, která sice měla trochu problémy s výslovností, ale
dala mu spoustu zajímavých rad (tento návod z těchto rad vychází, a tak se
nedivte mnohdy nelogickému počínání Simona – je to ”soví rada”) a
hlavně z ní při druhém pohovoru vypadlo pírko, které Simon hbitě sebral.
Při cestě okolo pařezu se Simon dal do hovoru s červotočem zde sídlícím
a po únavném rozhovoru o červech, rasismu a dřevu mu slíbil sehnat nějaké
překrásné a voňavé dřevo k nakousnutí. U domečku zlé čarodějnice vytáhl
ze studně a sebral vědro s vodou, ale do chatrče nevstoupil. Intuice mu napovídala,
že ještě není na souboj s čarodějnicí dostatečně připraven. Když se
chtěl náš mladý hrdina dopravit do další části lesa, cesta ho zavedla na
most přes propast, kde právě probíhala demonstrace hnusného a nechutného
skřeta za jeho práva. Simon se sice chvíli pokoušel hádat, ale brzy svoje
snažení vzdal. Naštěstí upoutala skřeta Simonova píšťalka. Zapískání
na tuhle píšťalku bylo to poslední, co skřet ve svém životě udělal.
Simon se také setkal s obecním idiotem, který zasadil fazole do suché země
a čekal slávu a moc, kterou mu měly přinést. Po kratším rozhovoru Simon
sice tyto fazole mírně utopil vodou od čarodějnice, ale alespoň se tak
zbavil hlupáka a jeho fazole sprostě ukradl. Po několika krocích stanul
Simon před vysokou věží, ve které čekal nejméně stádo krásných a
bohatých princezen. Vložil tedy jádro do zvonu a zazvonil. Potom co se
vzpamatoval z úderu kadeří princezniných vlasů, vyšplhal nahoru, kde jej
čekalo setkání s napůl krásnou a napůl odpornou princeznou. Jediný
polibek ji ale zbavil její nebohé podoby a proměnil ji v malé prasátko -
ach, jak je ten svět krutý. V tu chvíli byl již Simon připraven pro návrat
do vesnice. Nejprve se vydal k perníkové chaloupce, jejíž dveře nechal sežrat
krásné princezně (resp. malému prasátku). Uvnitř chaloupky sebral klobouk
a včelařský nástroj určený k vykuřování včel, na jehož český název
si bohužel nevzpomenu, a vyšel ven. Pomocí zápalek z hospody zapálil onen přístroj
(v originále SMOKEBOX) a zapudil včely. Z úlu sebral kousek velice hnusného
lepkavého vosku. Vydal se opět do oblíbené putyky a díky božímu vnuknutí
ustřihl spícímu trpaslíkovi vousy (Ha! Žádné vnuknutí, ale usilovná pařba).
U hospodského si objednal jednu ze stodvacetiprocentní výčepní lihoviny, a
když se barman sehnul pod stůl, zaplácl barel za jeho zády voskem. Výsledkem
této akce byl průkaz na jedno pivo zdarma a plný sud před hospodou, který
Simon vtipně strčil do svého klobouku. Simon se ještě zastavil na zahrádce
za chaloupkou, kde nechal v kompostu vyrůst z fazolí překrásný meloun.
Vydal se opět do lesa a podle soví rady zlikvidoval potulného Trubače i s
jeho nástrojem, který tak podvodně získal (USE WATER MELON WITH SOUSAPHONE).
Simon se po tomto úspěchu vydal doprostřed
lesa, přímo před trpasličí doly. Před vchodem do jeskyně nalezl kámen s
naškrábaným heslem ”pivo” a hned věděl, na čem je. Nejprve si nasadil
vousy, aby vypadal jako pořádný trpaslík a vstoupil. Na hlídačovu otázku
odpověděl pochopitelně heslem ”pivo”, a jeho cesta byla volná. Po kratších
hádkách s trpaslíky se Simon rozhodl pro nechutný úplatek a věnoval strážci
sud piva. Sestoupil do sklípku, pošimral spícího chudáka pírkem a po jeho
odvalení sebral klíč. Vydal se doleva, přímo do jádra dolu, kde sebral hák
a odemkl dveře klíčem. Uvnitř přemluvil strážce pokladu o významu
alkoholu pro zdravý vývoj trpasličího jedince. Když dal strážci průkaz
na bezplatné pivo ”U teď už úplně totálně ožraného Druida”, trpaslíkovu
radost mohl vyjádřit snad jen diamant, který Simonu věnoval. Po tomto těžce
vydobytém úspěchu se Simon vrátil do vesnice, kde prodal diamant potulnému
obchodníkovi na návsi za cenu, kterou usmlouval na celých dvacet zlatých. V
obchodě s přinejmenším podivnou obsluhou potom za utržený peníz koupil
kladivo a láhev koncentrovaného alkoholu (WHITE SPIRIT). Po tomto zdánlivě
nelogickém kroku se opět vydal do hlubokého lesa - tentokrát k domku místního
dřevorubce. Po rozhovoru o dřevorubcově potřebě kvalitního kovu pro výrobu
sekery dostal Simon detektor kovů a úkol najít kdekoli kov zvaný Milrith. To
bude určitě hračka, pomyslel si Simon a vypravil se do odporně páchnoucích
bažin. Nejprve navštívil podivnou bytost ve vykotlaném stromě, zkonzumoval
první porci teplého bahna, ale obsah druhého talíře již vylil do nádoby
od Druida. Potom si pomyslel, že poslední sousto nikoho nezabije a když si
objednal další jídlo - stal se zázrak – teplé bahno došlo a hostitel se
je vydal lovit kamsi do močálu. To byla pro Simona šance k prozkoumání okolí.
Odsunul prázdnou truhlu v rohu, otevřel padací dveře a po žebříku
sestoupil dolů. Když se potom pokusil přejít lávku, povšiml si uvolněného
prkna, které ale vzápětí hbitě přitloukl kladivem z obchodu. Na ostrově
tvořeném obrovskou lebkou už jen sebral kouzelnou bylinu – Frogsbane a
vydal se do hor. U sochy zkamenělého kouzelníka použil Simon detektor a podařilo
se mu tak najít naleziště vzácného kovu. Když došel před spícího obra,
rozhodl se pro trochu hudby a mocným fukem do trubky (Sousaphone) obra přimkl
k tomu, aby se ve spánku zavrtěl a shodil strom přes propast. Simon stanul před
jeskyní zlého, i když trochu mírně nastydlého draka. Když se seznámil s
následky jeho kýchnutí, hodil na něj lék proti nachlazení od Druida a
uvnitř jeskyně potom spokojeně odcizil hasící přístroj. Před dračí
slují si Simon všiml podivně vystupujícího kamene nad vchodem a po háku od
trpaslíků vyšplhal až na skálu nad jeskyní. Tady spustil magnet na provázku
dírou vedoucí k drakovu zlatu,
a přesto, že zlato není ani trochu magnetické
se mu třikrát podařilo vytáhnout hrst zlaťáků. Simon ale pokračoval dál
do hor. Na delší cestě směrem ke kouzelnému stromu sebral kámen se zkamenělinou
uvnitř a se stromem si promluvil o jeho problémech. Strom mírně vyváděl z
míry fakt, že bude zanedlouho poražen díky barevnému označení na kmenu.
Simon barvu odstranil alkoholem z obchodu a na oplátku se naučil hromadu mocných
kouzelných slov. Simon se vrátil do vesnice ke kováři, nechal jej rozbít kámen
s podivnou zkamenělinou uvnitř. S tímto nálezem se vydal k místu
paleontologické vykopávky. Po promluvě s kopáčem jménem Von Jones mu dal
nalezenou fosílii a použil chytré finty – poslal paleontologa do hor, kde
si odložil detektor. Když se potom do hor k soše čaroděje vypravil, nalezl
zde v hlíně vykopané nešťastným doktorem tolik očekávanou železnou
rudu, z které mu kovář ve vesnici na počkání zhotovil sekeru pro dřevorubce.
Ted’ dostal celý příběh velice rychlý spád. Nejprve Simon pochopitelně
dal sekeru dřevorubci a získal tak přístup do jeho příbytku. Tady sebral
železný kolík do skály (CLIMBING PIN), uhasil ohniště přístrojem z dračí
sluje a otočil hákem nad ohništěm. V podzemním skladišti sebral Simon
mahagonové dřevo, se kterým se vydal k červotočům na lesní rozcestí. Ještě
že měl Simon rád malá slizká stvoření, která se mu vzápětí nasypala
do klobouku. S touto společností se raději rychle dopravil do věže, kde žila
kdysi-krásná-princezna-která- byla-teď-prase, a vysypal svůj nebezpečný náklad
(červotoče) na parkety, kterými se s úctyhodnou rychlostí prokousali o dvě
patra níže. Prvním otvorem Simon s neuvěřitelnou hbitostí propadl, ale do
druhé díry vedoucí do krypty musel použít žebřík. Tady nalezl rakev, o
které se s určitostí domníval, že patří Naflinovi. Pokusil se rakev otevřít,
ale nabalzamovaná mrtvola nevypadala jako příliš konverzacechtivá. Po
taktickém ústupu rozraženými dveřmi se ale Simon vrátil, znovu otevřel
rakev a ve stylu klasických kreslených grotesek rozvázal mumii uchopením
volného konce jeho fáče. Naflinova kouzelná hůl byla jeho! Simon se rozhodl
navštívit onu podivnou osobu, která rybařila v propasti. Sešplhal dolů po
liáně a čekal ho rozhovor z Glumem - potvůrkou známou z Tolkienových příběhů.
Simon Gluma nakrmil bahnem z močálu a po chvilce rybaření s jeho prutem
nalezl onen pověstný Prsten neviditelnosti, o kterém je celá trilogie Pán
prstenu, takže zde uvedeme jen stručné vylíčení historie tohoto prstenu:
Prsten Jeden byl...(dalších 598 stránek jsem musel z technických důvodů
vynechat)...a to je konec. Ale zpátky k našemu příběhu. Simon se i s
kouzelným prstenem vydal před odpornou bránu do skřetí pevnosti, kde pod
kamenem nalezl papír objednávající hnusnou zeleninu pro nechutné skřety.
Když dal papír obchodníkovi v obchodě a prošel se po vesnici, nalezl před
vchodem do obchodu krabici se skřetí objednávkou. Hbitě vlezl do krabice,
oblékl si prsten a po chvíli se již ocitl uprostřed skřetího panství, přesněji
řečeno v jejich skladu. Ve skřetím skladu se choval přesně tak, jako se
lidé v těchto situacích chovají: prohlédl krabice a našel svoji kouzelnou
knihu. Prohlédl knihu, našel kus papíru a ze země sebral krysí kost. Papírem
podložil dveře a kostí vyšťoural ze zámku klíč, který se pochopitelně
zachytil do papíru na zemi. Simon papír sebral a dveře odemkl. Ve vedlejší
místnosti děkoval za svůj prsten neviditelnosti a než se prosmýkl okolo skřeta
dolů, sebral vědro s kulatým otvorem. Simon konečně stanul tváří v tvář
Druidovi, který byl připoután na pranýři. Tady Simon nalezl bonbóny osvěžující
dech a rozžhavený kus železa. Když se pokusil s Druidem promluvit, byl jako
neviditelný sluha ďábla zavržen. Sejmul tedy svůj prsten a přesvědčil
Druida o svoji čistotě. Když se ho zeptal na plán úniku, dozvěděl se o
jeho schopnosti měnit se v žábu při spatření úplňku. Nedostatek úplňku
nahradil Simon vědrem s otvorem nasazeným na Druidovu hlavu a planoucím železem,
které mu ukázal. Potom následovala překrásná scéna, kdy se Simon musel
podrobit extrémní akupunktuře v nitru železné panny aby unikl skřetům a
potom si od žabičky vzal pilku, se kterou se mohl prořezat skrz mříž.
Taková normální zábava se skřety. Simon se vydal do vesnice za Druidem, aby
si vyzvedl odměnu za svou námahu. Druid měl ale poněkud problémy se svou žabí
podobou, ale bylina Frogsbane jeho problémy stoprocentně vyřešila a Simon si
mohl odnést vytoužený transmutační lektvar. V hospodě ”U Druida, který
právě utrpěl těžkou otravu alkoholem” si promluvil s farmáři převlečenými
za kouzelníky, prokázal svoje schopnosti Naflinovou kouzelnou holí a po
zaplacení členského příspěvku 30 zlatých obdržel členství v organizaci
mladých kouzelníků. Teď už si Simon připadal dostatečně připraven na
souboj se zlou čarodějnicí. Vydal se tedy do její chatrče, otevřel dvířka
a pokusil se ukrást koště. V následujícím souboji kouzelných slov čarodějnici
porazil s použitím kouzel od stromu (vám se to jistě podaří také – používejte
kouzla Alakazam, Hocus Pocus a Sausages pro transformaci o různých zvířat -
princip je stejný jako u naší kámen-nůžky-papír) a když se poražená čarodějnice
proměnila v roztomilého dráčka, kouzlem Abracadabra se změnil do myší
podoby a uprchl dírou ve zdi. Cesta k Sordidově věži již byla téměř volná.
Simon se vypravil na útes s chybějícím kolíkem ve skále a mezeru doplnil
kolíkem od dřevorubce. Na sněhuláka stačilo dýchnout po konzumaci jediného
peprmintového bonbónu a propast před Sordidovou věží hravě přeletěl na
koštěti hnusné čarodějnice. Před branou do věže Simon vypil kouzelný
lektvar od Druida a ve značně zmenšené podobě proklouzl dírou ve dveřích.
Tady se setkal s obrovským psíkem, který jej v zubech odnesl do Sordidovy
zahrady, kde Simona čekalo velice zajímavé dobrodružství. Nejprve musel
Simon v zahradě sebrat list, kámen a zápalku z vědra. Nad vodou nalevo si
potom přitáhl list (PICK UP LILY LEAF - pozor na jiné příkazy, které
nefungují), vztyčil zápalku jako stěžeň a použil list jako plachtu. Potom
sebral semínka z trávy nalevo a kamenem z nich vymačkal olej, kterým
promazal kohoutek. Pomocí psího chlupu potom kohoutkem otočil a po zvýšené
hladině vody proplul bezpečně doleva. Před obrovskou žábou sebral z vody
maličkého pulce a potom stačila jediná výhružka týkající se jeho života
a žába zmizela v nenávratnu. Potom co žába zmizela, sebral Simon houby a
ihned je snědl. Vrátila se mu nejen normální podoba, ale i chuť do poslední
části dobrodružství. Simon se objevil ve stejné zahradě jako již byl, ale
z pohledu normálního člověka vypadala poněkud menší než z pohledu trpaslíka
jezdícího na listu přes louži. Simon utrhl ze stromu větev a vstoupil zadními
vrátky do věže.
Poprvé se sice vydal na ústup před zdivočelou
truhlou, ale podruhé již její chřtán zacpal nalezenou větví. V přízemí
sebral ještě kopí a špinavý štít a sestoupil dolů. Simon se teď ocitl v
mučírně. Protože již věděl, jak to v mučírnách chodí, udělal následující
věci: nejprve pomocí kopí shodil a sebral lidskou lebku, potom uchopil zamčenou
truhlu a pomocí mechanismu ovládaného pákou truhlu rozdrtil a zmocnil se vyhřeznuvších
svíček. Potom Simonovi již nic nebránilo v cestě do prvního patra. Tady
nalezl následující věci: pytlík, ponožku, kouzelnou hůlku a knížku. Knížku
si přečetl a dozvěděl se něco o magických hůlkách. Kromě toho se dozvěděl
o dalším místě, ale o jeho významu ještě nevěděl zhola nic. Zato když
vložil odporně páchnoucí Sordidovu ponožku do pytlíku a výsledný humus
použil na myší díru, po chvilce se již v této smrtelné pasti třepotala přiotrávená
myška. Simon se podivil nad přihlouplostí hlodavce a vystoupil do nejvyššího
patra. Tady si promluvil s dvěma démony a zjistil, že jejich přáním je
dostat se zpět do pekla. Kromě toho zde nalezl i chemikálie, kterými nablýskal
štít a pověsil jej na háček naproti démonům. V knížce, která se tady
bezostyšně povalovala se dočetl o způsobu, jak démony poslat do pekla.
Sestoupil o patro níže a po filosofické debatě s kouzelným zrcadlem
poprosil tento zázrak techniky o zobrazení obrazu laboratoře v horním patře
- dozvěděl se tak jména obou démonů a mohl je podle knihy již klidně
poslat do pekla, což velice rád udělal. Na oplátku se od démonů dozvěděl
návod k ovládání teleportu. Když vstoupil do teleportu a stisknul jediný
knoflík, Simon již věděl, že je v poslední části celé hry. V pekle
Rondorů si Simon nejprve promluvil se zřízencem u vchodu a dostal leták svázaný
pruhem elastiku. Potom sebral větvičku a kamínek. Pomocí elastiku a větvičky
si sestrojil primitivní prak, kterým způsobil požární poplach a úprk zřízence.
Než odešel doprava na můstek, sebral ze stolku krabičku zápalek. Na konci
vratkého můstku sebral Simon kyblík vosku na podlahu a vydal se vstříc
Soridovi do vedlejší jeskyně. Než se Sordid vzpamatoval, proměnil jej Simon
kouzelnou hůlkou v sochu stejně tak, jako Sordid proměnil všechny svoje nepřátele
dávno předtím. Poslední co bylo nutné udělat bylo hodit hůlku do lávy,
která byla ale po vyhlášení požárního poplachu vyhaslá. Kde nestačí
magie, nastoupí vtipný úsudek, a tak stačilo lávu zapálit pomocí zápalek.
Potom Simon hodil hůlku do lávy a zničil její moc - proměnil všechny
kamenné bojovníky zpět do jejich lidské podoby. Pochopitelně se vzbudil i
Sordid a pokusil se Simona zlikvidovat. Naštěstí při pádu do jámy s několika
tisíci bodáků minul Simon úplně všechny, vrátil se k Sordidovi a pomocí
kbelíku s voskem ho definitivně poslal do pekla.
|